Transparentnost, efektivnější kontrola a větší zapojení advokátů. Lucie Hladká o změnách v ČAK

Lucie Hladká, místopředsedkyně Kontrolní rady České advokátní komory a partnerka brněnské kanceláře Hladký Legal, se dlouhodobě věnuje fungování advokátní samosprávy. Za klíčové považuje větší otevřenost komory, zjednodušení kontrolních procesů a aktivnější zapojení advokátů do jejího fungování. Právě transparentnost podle Lucie Hladké představuje princip, u něhož není namístě dělat kompromisy.

K aktivnímu působení v komoře se Lucie Hladká dostala přibližně před šesti lety. Impulzem nebyla jediná událost, ale postupně sílící přesvědčení, že je potřeba se na fungování profesní samosprávy více podílet. Výrazným tématem se následně stala transparentnost hospodaření ČAK. „To, že něco má být transparentní, považuju za hodnotu a princip, který držet musíme,“ říká Lucie Hladká. Podle ní přitom transparentnost neznamená zveřejňovat každý jednotlivý výdaj, ale poskytovat informace ve struktuře, která umožní advokátům získat přehled o hospodaření komory.

Pozornost věnuje také kontrolní činnosti, zejména oblasti advokátních úschov a AML. Podle Lucie Hladké je problémem především rostoucí složitost regulace a s ní spojená administrativní zátěž. Kontrolní protokoly mohou mít desítky stran i v případech, kdy advokát žádné pochybení neudělal. „Ta zátěž na toho jednotlivého advokáta je enormní a to riziko je taky jiné,“ upozorňuje Lucie Hladká. Za důležité proto považuje posun k rizikově orientovanému přístupu, který se nebude soustředit na množství dokumentů, ale na skutečná rizika.

Podle Lucie Hladké má být advokátní komora také institucí, která naslouchá nastupující generaci. Koncipientům doporučuje, aby se o dění v komoře aktivně zajímali, využívali možnosti zapojení a nebáli se formulovat své potřeby. Stejně tak považuje za důležité, aby se do stavovských orgánů dostávali mladší advokáti. Dlouhodobé setrvávání stejných lidí totiž podle ní může vést ke konzervaci názorů a postupů, zatímco nová generace může přinášet zkušenosti odpovídající měnícímu se prostředí advokacie.

Tématem je pro Lucii Hladkou rovněž silnější zastoupení regionů. Sama jako brněnská advokátka vnímá, že advokáti mimo Prahu často řeší odlišné problémy a věnují se jinému typu práce. Otevřená je proto i úvaze, zda by regionální zastoupení nemohlo být posíleno například specifickým způsobem volby. S tím souvisí také otázka odměňování členů orgánů ČAK. Pokud jejich činnost vyžaduje stovky hodin ročně, podle Lucie Hladké je namístě diskutovat o transparentním odměňování, které by mohlo usnadnit zapojení samostatných advokátů a kolegů z regionů.

Lucie Hladká přitom svou zkušenost z transakční advokacie přirozeně přenáší i do stavovské činnosti. Vyjednávání podle ní v obou prostředích stojí na identifikaci zájmů jednotlivých stran a hledání společného základu pro řešení. Rozdíl vidí především v rychlosti – zatímco v advokátní praxi lze jednat přímo a pružně, samosprávné rozhodování je pomalejší a vstupuje do něj více aktérů. Přesto podle Lucie Hladké základní princip zůstává stejný: hledat společný zájem a na jeho základě pracovat na řešení.

Sledujte epravo.cz.