Z profesní dráhy předsedy Nejvyššího soudu České republiky je zřejmé, že jeho vztah k justici nevznikl v akademickém vakuu. Petr Angyalossy se k právu dostal až po letech manuální a služební práce, kdy vystřídal povolání traťového dělníka, hasiče, instruktora autoškoly či řidiče autobusu. Právě tato zkušenost podle něj zásadně formovala jeho pohled na lidi i právo. „Poznal jsem život z různých vrstev společnosti a pochopil, jak různě lidé přemýšlejí a reagují,“ uvedl s tím, že práce s lidmi ho provázela od samého začátku profesní dráhy.

Studium práv při zaměstnání bylo podle jeho slov jedinou možnou cestou, jak si splnit životní sen stát se soudcem. Do justice vstupoval bez iluzí o finančním zajištění, ale s jasnou motivací. „Byla to moje vysněná práce a byl jsem rozhodnutý ji dělat za jakýkoliv peníz,“ popsal Petr Angyalossy období nástupu na okresní soud v Olomouci. Okamžik jmenování soudcem v roce 1996 označuje dodnes za splnění životního snu, aniž by tehdy pomýšlel na další kariérní postup.

Jeho pozdější jmenování do čela Nejvyššího soudu vyvolalo mediální pozornost i kritiku, kterou však vnímal s nadhledem. „Počkejte si pár let a pak se o tom pobavíme,“ reagoval tehdy podle svých slov na pochybnosti o své volbě. Petr Angyalossy zdůrazňuje, že kritika je přirozenou součástí veřejné funkce a že otevřená zpětná vazba je pro něj důležitá, pokud je věcná a konstruktivní.

Významnou část rozhovoru věnoval vysvětlení fungování Nejvyššího soudu a dovolacího řízení, které je podle něj často laickou veřejností nepochopeno. „Já nemohu zasahovat do rozhodování nižších soudů, to by popíralo jejich nezávislost,“ připomněl Petr Angyalossy. Nejvyšší soud se podle něj zabývá výhradně právními otázkami a sjednocováním judikatury, nikoli znovu posuzováním skutkového stavu.

Navzdory vysokému počtu stížností a dovolání považuje důvěru veřejnosti v českou justici za klíčový ukazatel její kvality. „V evropském srovnání českým soudům věří 66 až 69 procent obyvatel, což je číslo, které nám mnohé státy závidí,“ uvedl Petr Angyalossy. Česká justice je podle něj nejen rychlá, ale i odborně respektovaná v evropském kontextu.

Dnes vnímá svou roli předsedy Nejvyššího soudu především jako manažerskou výzvu. Přesto zůstává soudcem v profesním i hodnotovém smyslu. „Nikdy jsem netoužil po funkcích, ale když přišla tato příležitost, bral jsem ji jako možnost posunout justici dál,“ uzavřel Petr Angyalossy s tím, že systém lze vždy dále zlepšovat, i když už nyní patří k nejkvalitnějším v Evropě. 

Sledujte epravo.cz.